TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 29.4. Robert

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Po-míjení z kolekce Štěkání do tmy
Autor: Licorne Noir (Občasný) - publikováno 4.6.2007 (10:12:48)

Růže nám nevadnou
ani mráz je nepodtíná
na slova mění se
a nehledejme čí je vina

Stejně bychom nenašli

Za prahem noci kyvadel
co uvnitř každý známe
pro chuť co ještě zbývá
do sklenic křížaly ukládáme

Jen slova jsou co neuplývá

Stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus..

Poznámky k tomuto příspěvku

anae (Občasný) - 4.6.2007 > Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme v své moci .. nuda? i středověk pominul .. nejspíš proto		Body: 5

		<reagovat

Licorne Noir (Občasný) - 4.6.2007 > Jo,jo.. ale co čekat od podivína, který miluje přelom století, staré továrny se stroji napůl pokusnými a občas má tendence se navléknout do divadelní maškary.. :D Apropo.. za ty občasné výkřiky do tmy v cizím jazyce se všem omlouvám..

		<reagovat

anae (Občasný) - 4.6.2007 > All the world's a stage, And all the men and women merely players; They have their exits and their entrances, And one man in his time plays many parts, His acts being seven ages. At first, the infant, Mewling and puking in the nurse's arms. Then the whining schoolboy, with his satchel And shining morning face, creeping like snail Unwillingly to school. And then the lover, Sighing like furnace, with a woeful ballad Made to his mistress' eyebrow. Then a soldier, Full of strange oaths and bearded like the pard, Jealous in honour, sudden and quick in quarrel, Seeking the bubble reputation Even in the canon's mouth. And then the justice, In fair round belly with good capon lined, With eyes severe and beard of formal cut, Full of wise saws and modern instances; And so he plays his part. The sixth age shifts Into the lean and slippered pantaloon With spectacles on nose and pouch on side; His youthful hose, well saved, a world too wide For his shrunk shank, and his big manly voice, Turning again toward childish treble, pipes And whistles in his sound. Last scene of all, That ends this strange eventful history, Is second childishness and mere oblivion, Sans teeth, sans eyes, sans taste, sans everything. (As You Like It)

		<reagovat

	Licorne Noir (Občasný) - 4.6.2007 > anae> Our revels now are ended. These our actors, As I foretold you, were all spirits, and Are melted into air, into thin air: And, like the baseless fabric of this vision, The cloud-capped towers, the gorgeous palaces, The solemn temples, the great globe itself, Yea, all which it inherit, shall dissolve, And, like this insubstantial pageant faded, Leave not a rack behind. We are such stuff As dreams are made on; and our little life Is rounded with a sleep. (Tempest)

		<reagovat

pomíjivá (Občasný) - 6.6.2007 > ehm... (pukrle) :)

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game